Rezonanční hmotnostní detektory

Joseph Weber [Picture, Photo, Photograph]; middle age; three-quarter view; viewing equipment; laboratory; Joseph Weber checking the wires that connect the crystals on the 38 bar, in the gravity building, around 1969.; Weber Joseph F1

Joseph Weber pracující na rezonančním hmotnostním detektoru.
AIP

První rezonanční hmotnostní detektor zkonstruoval Joseph Weber v šedesátých létech minulého století. Bylo postaveno mnoho dalších podobných detektorů, avšak žádný z nich zatím gravitační vlny nezaznamenal.

Základem většiny rezonančních hmotnostních detektorů je hliníkový válec. Když válcem přechází gravitační vlna, mění se vzdálenost jeho konců. Válec následně absorbuje energii vlny a to způsobí jeho vibraci. Senzory kolem válce tuto vibraci zaregistrují a přemění na elektrický signál, který mohou vědci analyzovat. Válce jsou umístěny ve vakuu při nízké teplotě, aby se minimalizovaly nežádoucí vibrace.

Velikost vibrací závisí na intenzitě gravitační vlny. Proto vědci mohou měřením velikosti vibrace určit intenzitu vlny.

Rezonanční hmotnostní detektory jsou levnější než laserové interferometry, avšak jsou citlivé jenom na gravitační vlny z některých zdrojů a trpí velkým šumem pozadí. Většina nových projektů na detekci gravitačních vln využívá laserové interferometry, protože ty jsou citlivější.

Schematics of a gravitational wave bar detector

Schéma válcového detektoru gravitačních vln AURIGA.

Existuje mnoho rezonančních hmotnostních detektorů v provozu, uvádíme pouze některé z nich.