Nejčastější otázky

Máme již nějakou pozitivní detekci gravitačních vln kromě detekce jejich účinků?
Ptá se Phillip z Kanady

Ještě ne. Právě proběhlo třicáté výročí objevu jejich nepřímého důkazu: dvě neutronové hvězdy, obíhající jedna druhou, jejichž orbit se zmenšuje přesně tou rychlostí, kterou by měl účinkem gravitačních sil. A dnes již známe řadu podobných systémů. Ale nedetekovali jsme přímo vlny..

Další otázku asi bude: „ A kdy asi něco zachytíme?“ To závisí na tom, koho se ptáte, a odpovědi se liší natolik, že by bookmakeři na to okamžitě přestali přijímat sázky. Je tu malá šance, že něco uvidíme v příštích pěti letech a velmi dobrá šance, až se vylepší LIGO a bude vypuštěna kosmická sonda LISA („LIGO v kosmickém prostoru“). Do té doby bude nepřítomnost detekce mnohem revolučnější než vlastní detekce.

Proč tak velká nejistota? V zásadě o pochodech, které vytvářejí gravitační vlny (při frekvencích, které vidí LIGO), nevíme mnoho z jiných pozorování. Radioastronomové nám mohou říci spoustu věcí o pár tisících neutronových hvězd v naší galaxii a ti, pracující v rentgenové oblasti a další mohou povídat o pár dalších.

Ale jen několik neutronových hvězd je v páru s další neutronovou hvězdou, která je tak blízko, aby se projevily nepřímé důkazy gravitačních vln. Na základě našich znalostí životního cyklu hvězd očekáváme, že je tu mnohem více párů, které nejsou vidět radioteleskopy ani ničím jiným. Můžete použít těch pár známých, které vidíme, k odhadu populace neviditelné radiu, ale pro LIGO, ale jsou tu nesmírné neurčitosti. Je to jako pokus odhadnout populaci v USA ze vzorku deseti Američanů, kteří byli vybráni na soutěži kulturistů, takže ani nevíte, že to není reprezentativní vzorek.

Pokud zkusíte odhadnout, kolik izolovaných neutronových hvězd emituje gravitační vlny (to jsou ty, které hledá Einstein@home), pak to je ještě těžší, protože o nich víme ještě méně. A stejně je to s černými děrami, exploze supernov, a tak dále. Ale když to obrátíme, znamená to, že když detekujeme gravitační vlny, budeme získávat informace, které nelze získat jiným způsobem, a to je dělá ještě zajímavějšími.